živé vysíláníživé vysílání ohlásit závaduohlásit závadu počasí webkamera virtuální prohlídky

Legionářský hřbitov a Památník osvobození

ilustrační foto: Legionářský hřbitov a Památník osvobození
Legionářský hřbitov a Památník osvobození
22

Vybudován z piety k zemřelým bratřím péčí Jednoty Čs. obce legionářské v Hronově jako první legionářský hřbitov na českém venkově. Odevzdán byl svému účelu 21. 6. 1936 při sjezdu legionářů českého severovýchodu v Hronově spojeném s poutí k hrobu Aloise Jiráska. Pohřbeni jsou tu legionáři z Hronova a okolí. Průčelí zdobí sousoší - Památník osvobození, dílo ak. sochaře Rudolfa Kabeše (1885 - 1974) z Tábora. Návrh na podstavec zhotovil hronovský architekt Jaroslav Šlambora.

Cmentarz Legionowy oraz Pomnik Wyzwolenia

Stworzony dla uczczenia zmarłych towarzyszy staraniem Wspólnoty Legionistów Czechosłowackich w Hronovie, był pierwszym cmentarzem legionowym na czeskiej prowincji. Otwarty został 21 czerwca 1936 roku przy okazji zjazdu legionistów z północno-wschodnich Czech w Hronovie, połączonego z pielgrzymką do grobu Aloisa Jiráska. Pochowani są tu legioniści z Hronova i okolicy. Cmentarz zdobi grupa rzeźbiarska - Pomnik Wyzwolenia, dzieło art. rzeźbiarza Rudolfa Kabeša (1885 - 1974) z Táboru. Projekt cokołu opracował hronovski architekt Jaroslav Šlambora.

Legionaires’ Cemetery and the Liberation Memorial

The cemetery was built in Hronov by the Czechoslovak Legionaires’ Commune Association as the first Czech rural legionaires’ cemetery as a mark of reverence for their deceased brothers. On 21 June 1936, during the Convention of the Northeast Czech Legionnaires, which included a procession to Alois Jirásek's grave, the cemetery was invested of its purpose. Legionnaires from Hronov and the surrounding areas are buried here. The frontage is decorated with a sculptural group - the Liberation Memorial by academic sculptor Rudolf Kabeš (1885 - 1974) from Tábor. The pedestal design was drawn up by Hronov architect Jaroslav Šlambora.

Fotogalerie: Plánek hřbitova


Tento text připravil/a: Tereza Reimannová Zveřejněno: 31. 12. 2010