Před 650 lety vstoupil Hronov do dějin

Kolonizaci středního povodí řeky Metuje severně Starého Města nad Metují od poloviny 13. století prováděl z pověření krále Václava I. pan Hron z Náchoda z rodu Načeraticů (doložen v letech 1241-1289), významný dvořan a diplomat nejen Václava I., ale i jeho syna Přemysla II. Otakara. Pan Hron založil kromě Náchoda také Hronov, jak svědčí jméno, a jistě i některé jiné vsi. Naše dnešní město tedy je přibližně o jedno století starší, než bychom mohli soudit z první písemné zprávy ze 3. června 1359, která sice dokládá existenci kostela Všech svatých a fary při něm, nevypovídá však nic konkrétního o stáří lokality. Snad již Hron z Náchoda založil v Hronově na pravém břehu Metuje k ochraně vedlejší obchodní stezky z Náchoda do Police a dále do Broumova vodní tvrz (později svobodný dvůr) obklopenou valem a vodním příkopem, do něhož se voda přiváděla ze Zbečnického potoka a přebytečná voda odtékala strouhou  do řeky. 

Uvedeného 3. června 1359 "urozený pán z Náchoda řečený z Dubé", jeden ze dvou držitelů náchodského panství -- Hynek nebo Ješek (Jan) -- na zdejší faru po rezignaci plebána (faráře) Alberta ustanovil nového faráře Jakuba Maurici (snad Maříkova) z Dymokur. Po jeho smrti podávala (1377) Anežka kněžna Svídnická jeho nástupce Mřeka (Mirka) z Jeřic (Mreco -- Mirco), který v roce 1390 zemřel. Po něm Půta nejstarší z Častolovic ustanovil kněze Semislava (jinak také Semíka), který podle jména byl pravděpodobně polského původu a jehož v roce 1399 tehdejší držitel náchodského panství Jetřich z Janovic (od 1392) přeložil do Náchoda a do Hronova prezentoval kněze Jakuba Síru. Listina ze 14. ledna 1415, jíž král Václav IV. souhlasil s výměnou náchodského panství za Bechyni mezi Jindřichem Leflem z Lažan a Bočkem II. z Kunštátu a Poděbrad, uvádí Hronov poprvé jako městečko (oppidum). 

PhDr. Ladislav Hladký, CSc.

HRONOVSKÉ ARCHIVÁLIE v SOkA NÁCHOD (1) : ARCHIV MĚSTA HRONOV

Ve Státním okresním archivu (SOkA) Náchod jsou uloženy mj. i archivní fondy, které se, ať už přímo či nepřímo, vztahují k historii současného města Hronova.
Bezesporu historicky nejdůležitějším archivním souborem je fond, jehož původcem bylo samo město Hronov. Archiv města (AM) Hronov vznikl z činnosti bývalého městského úřadu. Jak je obecně známo, historie Hronova se sice datuje už do poloviny 14. století (z 3. června 1359 pochází první písemná zmínka in originali – Libri confirmationum, která je nyní uložena v Archivu Pražského hradu v Praze ve fondu Archivu pražské metropolitní kapituly), ovšem tehdejší trhové místo či později městečko nebylo v nejstarším období nikdy samostatné. Nemělo tzv. právní subjektivitu a ve správním vztahu podléhalo své nadřízené vrchnosti, tj. feudálním majitelům náchodského panství. Tento stávající poměr se projevoval i v existenci soudobých archiválií, neboť místní samospráva neměla právo vést úřední písemnosti, zejména důležité pozemkové knihy a k nim příslušnou spisovou agendu. Naopak tuto agendu vedla pro ni náchodská „zámecká“ kancelář (viz např. Jiráskův román U nás). Nastíněná situace se změnila až v roce 1850, kdy se v rámci velké správní reformy  hronovská samospráva rovněž osamostatnila ve vlastní právní subjekt. Zároveň nezávisle vedla pro svou úřední potřebu i příslušné typy písemností.
Tato správní změna se samozřejmě projevila i ve skladbě dochovaného fondu AM Hronov. Z předchozích let se v něm zachovaly pouze dvě listiny, a sice rakouských císařů Josefa II. (z 21. listopadu 1788) a Františka II. (z 22. února 1796) na dva výroční trhy, a dále několik obecních účtů (od 1800). Období vlastní samosprávy, tj. městského úřadu, vyplňuje velkou část tohoto fondu, jenž měří celkem 40,42 běžných metrů. Často vyhledávaná městská kronika obsahuje záznamy z let 1914 až 1945 a je dochována ve třech svazcích. Její autor Václav Gult v ní pečlivě zaznamenal průběh událostí ve městě. Dále se tu nacházejí zápisy ze schůzí městské rady a zastupitelstva (1903–1944), které vypovídají o bohaté činnosti tehdejší samosprávy. Následují různé evidence obyvatel, např. domovské právo a sčítací archy (1858–1938), dále věcně a chronologicky manipulovaná registratura, což jsou běžné spisy z činnosti městského úřadu (1851-1945) a opět obecní účty (1850–1945).
Na něj věcně i chronologicky navazuje další archivní fond pod názvem: Městský národní výbor Hronov, jenž obsahuje úřední písemnosti z let 1945 až 1990, mj. zápisy ze zasedání rady a pléna a jeho komisí. Specifickou složkou jsou zejména stavební spisy, které se pro svou praktickou potřebu dosud nachází ve spisovně současného městského úřadu. 
Současné město Hronov spravuje ještě i bývalé okolní obce – Zbečník, Velký Dřevíč, Rokytník a Malou Čermnou. V našem okresním archivu se rovněž nacházejí archivní fondy těchto obcí, jejichž dokumenty se dochovaly až po roce 1850. 

PhDr. Jaroslav Čáp,   odb. Archivář

HRONOVSKÉ ARCHIVÁLIE V SOKA NÁCHOD (2): HRONOVSKÉ SPOLKY

V minulém článku jsme představili dva základní archivní fondy města Hronova, které jsou uloženy ve Státním okresním archivu (SOkA) Náchod: Archiv města Hronov a Městský národní výbor Hronov.
V tomto příspěvku přiblížíme čtenáři archiválie, které se vztahují k místnímu spolkovému životu. Činnost spolků se v Hronově stejně jako v dalších českých městech začala ve větší míře rozvíjet až po vydání spolkového a shromažďovacího zákona v roce 1867. Zárodky spolkového života však v Hronově existovaly mnohem dříve – velmi aktivní byli zejména místní divadelní ochotníci. Jejich činnost poutavě popisuje Alois Jirásek ve své románové kronice U nás a ve volně navazující knize Z mých pamětí.
V roce 1870 v Hronově vzniká tělocvičná jednota Sokol. Činnost tohoto spolku můžeme poměrně podrobně poznat na základě dochovaných pramenů, uložených v SOkA Náchod. V našem archivu je uložen celý archivní fond TJ Sokol Hronov, který mimo jiné obsahuje šest pamětních knih, které chronologicky popisují historii spolku od počátků až do roku 1936. Takto dochovaná řada pamětních knih je však bohužel jevem ojedinělým a u většiny ostatních hronovských spolků takto podrobně a dlouhodobě vedené pamětní zápisy nemáme k dispozici. Významný svým rozsahem a relativní uceleností je také archivní fond Sbor dobrovolných hasičů Hronov. Kromě pamětní knihy z let 1921-1932 či množství chronologicky řazené korespondence obsahuje například i cenné fotoalbum.
Samostatných archivních fondů dalších hronovských spolků je v SOkA Náchod pouze několik a v jejich rámci jsou dochovány spíše zlomky a jednotliviny. Kniha zápisů ze schůzí je dochována například v archivním fondu Ženský spolek „Božena Němcová“ (vedena v letech 1904-1923) či ve fondu Dělnická tělocvičná jednota Hronov (z let 1913-1927). Zápisy ze schůzí máme k dispozici i ve fondu Klub českých turistů Hronov.
Přestože spolek vznikl těsně po vyhlášení samostatného československého státu již na sklonku roku 1918, dochovaná kniha zápisů je vedena až od roku 1930. Dalšími zajímavými dokumenty tohoto fondu je například návštěvní kniha noclehárny z let 1935-1941 či korespondence ve věci stavby turistické chaty na Turově ve 20. letech minulého století. Z činnosti čtenářského spolku „Hron“, který v Hronově před 1. světovou válkou provozoval knihovnu a později i čítárnu, se v archivu dochoval inventář knihovny z druhé poloviny 19. století.
V Hronově existovala celá řada dalších spolků. Jejich vlastní písemnosti, například zápisy ze schůzí, evidenci členů, korespondenci či účetní knihy dnes již bohužel nemáme k dispozici a jejich tehdejší činnost tak dnes v archivu můžeme studovat pouze díky dochovanému spisovému materiálu jiných původců. V tomto směru má zásadní význam rozsáhlý archivní fond Okresní úřad Náchod. Jedním z úkolů této instituce státní správy totiž byl i dohled na spolkový život – okresní úřad vedl příslušnou evidenci a spolky byly povinny zasílat úřadu na vědomí například zápisy z valných hromad či informovat o chystaných akcích, jako byly přednášky, plesy, shromáždění či divadelní představení. Díky tomu se v tomto archivním fondu zachovala řada cenných dokumentů o hronovském spolkovém životě. Pod písmenem H tak ve spolkové agendě okresního úřadu nalezneme například korespondenci s hronovskou vzdělávací jednotou „Metuj“, známým pěveckým spolkem „Dalibor“, místním odborem katolické tělocvičné jednoty Orel či svazem textilního dělnictva v Hronově. V rámci fondu Okresní úřad Náchod též existuje sbírka stanov, ve které se nachází například stanovy dělnické vzdělávací jednoty Vlastimil v Hronově z roku 1891 či stanovy místního spolku strojmistrů a zřízenců průmyslu textilního z roku 1895. 

Mgr. Jan Barták, odb. archivář

Městský úřad Hronov
nám. Čs armády 5
549 31 Hronov

tel.: +420 491 485 053
datová schránka: cspbd24
e-mail: mestohronov@mestohronov.cz

Úřední hodiny

Pondělí	7:30 - 12:00	12:30 - 17:00
Úterý	7:00 - 12:00	12:30 - 15:00
Středa	7:30 - 12:00	12:30 - 17:00
Čtvrtek	7:00 - 12:00	12:30 - 15:00
Pátek	7:00 - 12:00	12:30 - 14:30

Město Hronov
Královéhradecký kraj
Okres Náchod
Směrovací číslo: 549 31
GPS souřadnice náměstí:
50°28'48.38"N,16°10'55.06"E